Pokud nemáte plán, jak prožít poslední dny svého života, pravděpodobně je strávíte u televize.
Je smutné vidět, jak v tmavém nemocničním pokoji ozařuje umírajícího pacienta světlo televizní obrazovky. Připadá mi to nevhodné. Bizarní.
Byl jsem u toho, když umírala jedna z nejzbožnějších žen, jakou jsem kdy poznal. Byla plná Ducha a usilovně se modlila. Během jedné z mých nemocničních návštěv mě naléhavě prosila, abych se modlil za její rychlou smrt. Svěřila se mi se svými nočními můrami, v nichž figurovala „polonahá žena, která tančila kolem postele“. Napadlo mě, zda to nesouviselo s televizí, respektive s tím, co se vysílalo.
Snad ne. Ale všichni se shodneme na tom, že existuje lepší způsob, jak připravit svou duši tak, aby se před Soudce a Stvořitele postavila beze strachu. Abychom se na smrt dobře připravili, měli bychom mít kolem sebe přátele, kteří s námi sdílejí představu o tom, jak žít a umírat ke Kristově slávě. Většina z nás bude v posledních hodinách svého života duševně i tělesně příliš vyčerpaná, aby se v tomto směru připravila. Raději se proto připravte už nyní.
Ať jste staří, nebo mladí, měli byste přímo či nepřímo ukázat, po čem toužíte a co potřebujete – totiž smrt, která se vyznačuje zaměřením na Bibli a evangelium. Přemýšlím nad způsobem smrti, který si vybral John Knox.
Knoxova „první kotva“
Psal se 24. listopad 1572. Knox měl 57 nebo 58 let (rok narození není jistý). Umíral na zápal plic. Nový životopis z pera Jane Dawsonové líčí jeho poslední dny.
Manželka Margaret mu byla vždy nablízku, pokud se zrovna nestarala o jejich tři dcery a dva syny. Richard Bannatyne, Knoxův věrný tajemník a přítel, se od postele téměř nehnul.
Asi v pět hodin večer přivolal Knox svou manželku. Požádal ji o přečtení 53. kapitoly Izajáše, v níž se nacházejí nejsladší slova evangelia:
Ale on byl proboden za naše přestoupení,
zdeptán za naše provinění,
na něho dolehla kázeň pro náš pokoj
a jeho šrámy jsme uzdraveni.
My všichni jsme zabloudili jako ovce,
jeden každý jsme se obrátili na svou cestu,
a Hospodin na něho nechal dopadnout
vinu nás všech (Izajáš 53:5–6).
Žádal také o přečtení 15. kapitoly 1. listu Korintským, ve které je detailně popsán vztah mezi Kristovým vzkříšením a tím naším.
Nakonec požádal svou manželku, aby přečetla jeho milovanou „první kotvu“: 17. kapitolu Janova evangelia. Před třiceti lety přešel Knox z katolické víry k reformované víře a tato kapitola ho naplňovala pokojem. Říkával, že právě do ní spustil svou „první kotvu“. Objevil v ní nauku o vyvolení a Kristovu věrnost těm, které mu dal Otec.
„Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali… Za ně prosím; neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, protože jsou tvoji… Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal… Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého… Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda“ (Jan 17:6, 9, 11, 15).
Margaret mu přečetla jeho stěžejní kapitolu. Knox prohlásil: „Není to vskutku kapitola plná pokoje?“ Šest hodin nato zemřel.
Jeho rodina a přátelé se jako obvykle sešli po desáté večer k modlitbám. Mysleli, že [Knox] už spí. Když se ho Dr. Preston zeptal, zda slyšel chvalozpěvy a modlitby, odvětil: „Kéž vám a všem lidem Bůh dá, abyste je slyšeli, jako jsem je slyšel já; chválím Boha za ten nebeský hlas.“ Okolo jedenácti hodin večer přihlížel Robert Campbell, který seděl u postele, jak Knox zavzdychal, zavzlykal a hlesl: „Je dokonáno.“ Když Bannatyne požádal Knoxe, aby naznačil, že pamatuje na Kristova zaslíbení, Knox naposledy pozvedl svou ruku a „bez bolestí zesnul.“ Knoxův boj skončil (Knox, 310).
Tento zápas byl až do samotného konce veden Božím slovem. Zemřel jako člověk zakotvený v Bibli. Knox o takovou smrt žádal svou manželku a přátele a ti mu k ní dopomohli.
Připraveni na nebe
Zpívání a předčítání Božího slova – doufám, že právě to uslyším, až bude smrt klepat na dveře. Pokud jste nikdy nemilovali čtení Božího slova a zpěv písní pojednávajících o pravdách evangelia, hluboce se zamyslete nad Knoxovými slovy: „Chválím Boha za ten nebeský hlas.“ Nic není tak nevhodné jako sledování televize v poslední hodince. A není nic sladšího než „nebeský hlas“ přátel, kteří zpívají a čtou Boží slovo. Umírání plné evangelia, plné Krista, plné naděje. Připravte se.
Autor: John Piper
Tento článek vznikl ve spolupráci s DesiringGod.
Nejnovější komentáře