To, čím si sytíme oči, jednou ovládne naše srdce. A to nemluvím jen o pornografii.

Ježíš říká: „Lampou těla je oko. Je-li tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla. Ale je-li tvé oko špatné, celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota (Mt 6, 22–23; L 11, 34).“

To, po čem v srdci toužíme, bude náš pohled přitahovat. Nemylte se však, naše oči nás často také ovládají. Nejsou totiž neutrální. Naše srdce ovlivňují a dokonce řídí. Pokud je sytíme tím, co je pravdivé, správné, čisté, milé, a tím, co má dobrou pověst, bude se naše víra prohlubovat, budeme více milovat a budeme šťastnější. Ale když oči bloudí, srdce se k nim rychle přidá – a padne. Kolik z nás dává očím příliš volnosti?

Na co hledíte příliš? Co třeba pornografie, která s sebou nese fatální důsledky. Nemusí se vlastně jednat ani o žádné necudnosti, ale dejme tomu o sportovní výsledky nebo nejaktuálnější zprávy. A co Instagram nebo Facebook? Mnohé oči mají zase spoustu volnosti na Amazonu, Targetu, YouTube nebo Netflixu. Jen proto, že určitá věc není sama o sobě špatná, neznamená to, že nám oči nezahltí natolik, že úplně nevytlačí Toho, na kterém záleží ze všeho nejvíc. Víte, jak vypadá zatemnělý zrak? Něčím se tak přeplní, že člověk už Krista nevidí a neraduje se z Něj.

Oko je lampou těla

Mojžíš hleděl Izraeli přímo do očí, když jej varoval před modlářstvím.

„Kvůli svým životům se mějte velmi na pozoru… Abyste nejednali zvráceně a neudělali si tesanou modlujakékoli podoby, žádnou sochu: Napodobeninu muže či ženy, napodobeninu žádného zvířete, které je na zemi, ani napodobeninu žádného okřídleného ptáka, který létá po nebi, napodobeninu ničeho plazícího se po zemi, ani napodobeninu žádné ryby, která je ve vodě pod zemí. Ani nepozvedej své oči k nebesům, aby ses díval na slunce, měsíc a hvězdy, celý nebeský zástup a nechal se svést, klaněl se jim a sloužil jim.“ (Dt 4, 15–19)

Vysvětloval Božímu lidu, že lampou těla je oko, a pokud nechají své zraky dychtit po výtvorech vlastních rukou, nebo dokonce po divech, které stvořil Hospodin, oči nakonec srdce svedou a přivedou k záhubě.

Mojžíš žádné pornografické obrázky nezmiňoval. Věděl totiž, že lidé budou v pokušení uctívat i součásti stvoření, které jsou samy o sobě dobré – zvířata, ptáky, ryby, slunce, měsíc, hvězdy – Boží divy všude kolem. A kupodivu často nakonec uctíváme právě div namísto Stvořitele.

Co vaše oči prozrazují

Jak ale oči odvádí srdce od Boha? Ve chvíli, kdy Ježíš prohlásil: „Lampou těla je oko,“ byl uprostřed výkladu o pokladu. O tři verše dříve říká: „Neshromažďujte si poklady na zemi,“ (Mt 6, 19) a dva verše na to: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů… Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.” (Mt 6, 24) Poklady budou naše oči přitahovat vždycky. Navíc ale ještě hrají roli v tom, co za poklad vůbec považujeme. Pokud máme nemocné oči, potíže bude mít i naše srdce.

A Ježíš učí, že víc model než co jiného, chrlí peníze. Pokud se nespokojíme s tím, že máme Jej, budeme neustále toužit po čemkoliv jiném, co se dá získat (nebo koupit).

Pokud nemáme o Krista valný zájem, zato ale dychtíme po hokeji nebo fotbale, poklad si snadno naladíme na kabelovce. Jestli se na Krista nemůžeme soustředit ani chviličku, ale hodiny brouzdáme na Amazonu a nakupujeme, náš poklad by měl dorazit do dvou pracovních dní. Pokud nás nic nemotivuje poznávat Krista hlouběji a plnit Jeho poslání, ale dřeme, abychom si vybudovali kariéru a odložili balík peněz na penzi, ke svému pokladu se dostaneme, až se nám na zemi začne krátit čas. Jestli nám nikdy neuteče jídlo nebo oblíbený televizní pořad, ale čas s Kristem je to první, čeho se vzdáme, když máme spoustu věcí na práci, svůj poklad máme, ale Kristus jím není.

A jestli jím není Kristus, ze všeho ostatního se snadno stanou zhoubné modly.

Oči plné cizoložství

Apoštol Petr říká, že drzí opovážlivci: „Mají oči plné cizoložství a nenasytné hříchu.“ (2Pt 2, 14) Pohlédli na Krista, ale podle nich hoden lásky nebyl, a tak dychtí po něčem (a často po někom) jiném. „Světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo.“ (J 3, 19) Měli jsme na výběr mezi dokonalou nádherou a slabým odvarem potěšení, který jsme si ale nakonec zamilovali. To je vrchol zkaženosti a také ubohosti. Oči plné cizoložství si místo extáze vybraly kyanid.

A takové bývaly i naše oči, ale dali jsme se omýt, byli jsme posvěceni a ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha (1K 6, 11). Podstoupili jsme laserovou operaci očí u Toho, kdo vymyslel sítnici. Sklonil se a se soucitem nám plivl do očí, aby tak vyléčil ty, co plivali na Jeho slávu.

A pokud nám uzdravil oči, plné světla bude celé naše tělo.

Sleduj, co sleduješ

I když jste si možná už nechali oči zpohodlnět, pořád ještě se je můžete naučit střežit, aby zůstávaly zdravé. Zaprvé, plňte je Božími slovy. Pokud chcete mít na Boha čas, vyhraďte si jej ze všeho nejdřív. Rozhodněte se, že na Něj budete hledět předtím, než oči vystavíte během dne všemu ostatnímu. Ze všeho nejdřív Jej hledejte v Jeho Slově a znova nad ním žasněte. Ať se stane sluncem, které všechnu ostatní krásu zastíní a ozáří. Syťte si duši Písmem tak dlouho, dokud neuvidíte Boha ve všech divech okolo sebe.

Zadruhé, porovnejte, kolik času trávíte modlitbou a kolik před obrazovkou. A to v dnešní době usvědčí skoro každého. Když srovnáme, kolik času strávíme s telefonem nebo před televizí s tím, kolik jej strávíme na kolenou, co se o vlastních očích a srdci dozvíme? A nejedná se ani tak o čas, ale především o to, s jakým zápalem a chutí se danými činnostmi zabýváme. Čemu se věnujeme, abychom si odpočinuli a pobavili se? Mnozí z nás neskláněli hlavu k modlitbám dost na to, aby našli pokoj a potěšení, kterého se jim zdánlivě dostává od obrazovek.

Zatřetí, necvič si oči k přehlížení bezbožnosti a necudnosti. O zbožnost i cudnost musíme totiž usilovat. Abychom byli zbožní, musíme být obezřetní na co hledíme, zvláště ve společnosti, která agresivně propaguje vše krom zbožnosti. Někteří z nás si možná zakázali to nejhorší, ale necudné scény nebo scény se sexuálním podtextem si před očima nechávají promítat bez omezení. Také jsme se naučili ignorovat (nebo si dokonce dopřávat) bůžky skryté v zábavě, místo abychom je rozeznávali a odhalovali, čím skutečně jsou. Neříkám, abychom nekoukali na nic, ale abychom sledovali, co sledujeme, abychom nepozvedali oči k šalebným touhám, nenechali se jimi strhnout, a nakonec se jim neklaněli a nesloužili jim.

Oči dokořán

Cílem Mojžíšova a Ježíšova varování není omezovat, co vidíme, ale naopak naše obzory rozšířit a pomoci nám zaměřit se na to nejdůležitější. Chtějí, abychom toho viděli víc, abychom zdravýma očima hleděli přímo na Boha. Steve DeWitt napsal:

„Všechny krásy světa našim duším šeptají, že existuje někdo dokonalý. Ale dokonalost nelze nalézt v čarokrásném stvoření. Hledáme nádheru skrytou za nádherou a prahneme po ní. Žízníme po Tom, který naplní touhy naší duše. To proto narkoman dál fetuje, závislák dál kouká na porno, materialista nakupuje a dobrodruh dál skáče na laně. Odvrácenou stranou vzrušení je to, že neustále bažíme po dalším.“ (Steve DeWitt, Eyes Wide Open: Enjoying God in Everything, s. 71).

Když procházíte malebným Božím stvořením, dobře si hlídejte oči. Jeho lákadla šepotají o Divu a jsou pouhými stíny Světla. Slouží k tomu, abychom nad Kristem víc žasli, a připravují nás na věčnost, kdy na něj budeme hledět. „Hle, přichází s oblaky,“ a „uzří jej každé oko.“ (Zj 1, 7) Uvidíme Jej všichni. To, kam se dnes díváme, určí, jestli bude v našich očích líbezný i až Jej uvidíme.

____

Marshall Segal je spisovatel a šéfredaktor webu DesiringGod.org. Napsal knihu vydanou v roce 2017 Zatím svobodný: hledání radosti, ať je člověk svobodný nebo zadaný (Not Yet Married: Pursuit of Joy in Singleness and Dating). Vystudoval Bethlehem College and Seminary. Se ženou Faye má syna a společně žijí v Minneapolis.