Velkolepý cíl: Žít v manželství k Boží slávě

Dub 14, 2021 | Článek

Tématem této kapitoly je „Život v manželství k Boží slávě.“ Klíčová je v tomto případě předložka „k“. „Život v manželství k Boží slávě“. Tématem není „Boží sláva v manželském životě.“ Ani jím není „Život v manželství podle Boží slávy“, ale: „Život v manželství k Boží slávě.“

Toto nenápadné slovo ukazuje na žebříček priorit. Ne všechny věci jsou stejně důležité. Pořadí je zjevné: V popředí stojí Bůh, nikoliv manželství. Bůh je tou nejdůležitější Skutečností; manželství je méně důležité – daleko méně důležité, nekonečně méně důležité. Manželství je od toho, aby vyvýšilo pravdu, hodnotu, krásu a velikost Boha; Bůh tady není proto, aby vyvýšil manželství. Dokud toto nevnímáme jako něco úžasného a cenného, dokud to nepoznáme a nezakusíme, pak nám manželství neukáže Boží slávu, ale bude s Boží slávou zápolit.

Proč existuje manželství

Zvolil jsem téma „Život v manželství k Boží slávě“, abych odpověděl na otázku: Proč manželství? K čemu je manželství? Proč manželství existuje? Proč vstupujeme do manželství? Mé téma se tedy zaměřuje i na širší otázky:  Proč vůbec něco existuje? Proč existujete vy? Proč existuje sex? Proč existuje země, slunce, měsíc a hvězdy? Proč existují zvířata, rostliny, oceány, hory, atomy a galaxie? Odpověď na všechny tyto otázky je následující: Všechno existuje k Boží slávě a pro ni.

Jinými slovy, vše existuje k vyvýšení pravdy, hodnoty, krásy a velikosti Boha. Ne způsobem, jakým funguje mikroskop, ale spíše teleskop. Mikroskopy přibližují malé věci tak, aby vypadaly větší, než jsou. Teleskopy přibližují nepředstavitelně velké věci, aby byla zjevná jejich skutečná velikost. Mikroskopy ukazují velikost, která neodpovídá skutečnosti. Oproti tomu teleskopy pomáhají vidět věci takové, jaké jsou. Když tedy říkám, že všechny věci existují k vyvýšení pravdy, hodnoty, krásy a velikosti Boha, myslím tím, že všechny věci – a manželství obzvlášť – existují, aby lidé lépe viděli Boha takového, jaký skutečně je. 

Bůh je nepředstavitelně veliký, nekonečně chvályhodný a nepřekonatelně nádherný. „Veliký je Hospodin, je nejvýš chvályhodný, jeho velikost nelze vyzpytovat“ (Žalm 145:3). Vše, co existuje, má tuto Skutečnost zjevovat. Bůh skrze proroka Izajáše volá (43:6–7): „Přiveď mé syny z daleka a mé dcery od končin země, každého, kdo je nazýván mým jménem, jehož jsem stvořil ke své slávě, jehož jsem utvořil i učinil“ (zvýraznění vlastní). Byli jsme stvořeni, abychom zjevovali Boží slávu. Pavel zakončuje jedenáct kapitol svého slavného listu chválou Boha, který je počátkem a koncem všech věcí: „Vždyť z něho a skrze něho a pro něho jsou všechny věci. Jemu buď sláva na věky. Amen“ (11:36; zvýraznění vlastní). Ještě zřetelněji tuto pravdu vyznává v Koloským 1:16, kde je řečeno: „V [Kristu] bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi… všechno je stvořeno skrze něho a pro něho“ (zvýraznění vlastní).

Co znamená, že jsme stvořeni pro Boha?

Nesmíme si myslet, že „pro něho“ znamená „pro jeho potřebu“, „k jeho prospěchu“ nebo „k jeho zdokonalení“. Pavel to zcela objasňuje ve Skutcích 17:25, kde říká, že Bůh „si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech i všechno.“ Sousloví „k jeho slávě“ a „pro něho“ znamenají „ke zjevení jeho slávy“, „k ukázání jeho slávy“ nebo k „k vyvýšení jeho slávy“. 

Je nutné, abychom to skutečně pochopili. Kdysi byl Bůh a jenom on. Vesmír je jeho stvořitelským dílem. Není věčný stejně jako Bůh. Není Bohem. „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to slovo bylo Bůh. … Všechno vzniklo skrze ně“ (1:1, 3). Všechno. Vše, co není Bohem, bylo Bohem stvořeno. Kdysi existoval jenom Bůh. Bůh je tedy absolutní realitou. My ne. Ani vesmír ne. Ani manželství ne. My jsme derivátem. Vesmír je druhořadý, není nejdůležitější. Lidstvo není nejdůležitější, nejhodnotnější, ani není měřítkem pro to, co je dobré, pravdivé nebo krásné. Tím je Bůh. Jen Bůh je zcela svrchovaný ve svém bytí. Všechno ostatní je z něho a skrze něho a pro něho. 

To je základní předpoklad pro pochopení manželství. Jestliže bude náš předpoklad mylný, všechno se zhroutí. Pokud této pravdě porozumíme – a skutečně ji přijmeme myslí i srdcem – bude naše manželství proměněno. Manželství se stane takové, k jakému účelu ho stvořil Bůh – bude zjevovat pravdu, hodnotu, krásu a velikost Boha. 

Kažte Boha kvůli manželství

To nás přivádí k velmi jednoduchému závěru – jednoduchému, a přece hlubokému. Pokud chceme, aby manželství zaujímalo ve světě a církvi místo, které mu náleží – jinými slovy chceme, aby vyvýšilo pravdu, hodnotu, krásu a velikost Boha – pak musíme méně vyučovat a kázat o manželství a více o Bohu. 

Většina mladých lidí nevnáší do svých vztahů a manželství vizi velikého Boha — kdo je, jaký je a jak jedná. Svět pak o Bohu nemá téměř žádnou představu. Není ani na seznamu pozvaných. Je jednoduše a nepochopitelně opomíjený. Mladé páry v církvi přemýšlejí o Bohu jako o příliš malém, místo aby ho viděli jako velkého, přemýšlejí nad ním okrajově, místo aby v jejich mysli stál v popředí, jejich představa je příliš nejednoznačná, místo aby byla jasná, vidí ho jako neschopného, ne svrchovaného, příliš jednotvárného, ne úchvatného. Když se vezmou, jejich pohled na manželství k Boží slávě postrádá význam a obsah.   

Co je Boží sláva?

Jak tedy vysvětlit „Boží slávu“ mladé manželce nebo manželovi, kteří si nevyhradí téměř žádný čas, aby zaměřili svou mysl na poznání Boží slávy nebo slávy Ježíše Krista, jeho věčného Syna? Boží sláva je:

  • sláva jeho věčnosti, která naši mysl přivádí k úžasu, když si uvědomíme, že Bůh nikdy neměl počátek, ale prostě byl; 
  • sláva jeho poznání, vůči kterému i knihovna Kongresu působí jako krabička zápalek a kvantová fyzika jako čtení prvňáčka;
  • sláva jeho moudrosti, která se nikdy neradila a ani se nemůže radit s lidmi; 
  • sláva jeho pravomoci nad nebem, zemí a peklem, bez jejíhož svolení se žádný člověk nebo démon nemůže ani o píď pohnout;
  • sláva jeho prozřetelnosti, bez níž jediný pták nespadne na zem a nezešediví jediný vlas;
  • sláva jeho slova, které vše nese a drží všechny atomy a molekuly pohromadě; 
  • sláva jeho moci chodit po vodě, očišťovat malomocné, uzdravovat chromé, otevírat oči slepým, vracet hluchým sluch, slovem utišit bouři a křísit mrtvé;
  • sláva jeho čistoty, díky níž nikdy nezhřešil a ani na dvě vteřiny neměl špatný postoj nebo zlou myšlenku; 
  • sláva jeho důvěryhodnosti, na základě které nikdy neporuší své slovo a nezapadne žádné z jeho zaslíbení; 
  • sláva jeho spravedlnosti, která střádá dlužní úpisy celého vesmíru a vyrovnává je buď prostřednictvím kříže, nebo pekla;
  • sláva jeho trpělivosti, která snáší naši otupělost celá léta; 
  • sláva jeho svrchované, služebné poslušnosti, ve které ochotně podstoupil muka na kříži; 
  • sláva jeho hněvu, jež jednoho dne přiměje lidi volat ke skalám a horám, aby je zasypaly;
  • sláva jeho milosti, která ospravedlňuje bezbožné; a
  • sláva jeho lásky, ze které pro nás zemřel, když jsme ještě byli hříšníci.

Jak mohou lidé žít své životy tak, aby jejich manželství zjevovala pravdu, hodnotu, krásu a velikost Boha, když nevynaloží skoro žádné úsilí a čas, aby ho poznávali a těšili se z této slávy? 

Mé životní poslání a poslání církve 

Snad tedy chápete, proč posledních dvacet let své pastorační služby vidím své životní poslání a poslání našeho sboru velmi jednoduše: existuji – my všichni existujeme – abychom šířili vášeň pro Boží svrchovanost nade vším, a všichni lidé tak mohli zakoušet radost. To je výchozí předpoklad. Dokud tedy v srdcích sezdaných lidí není vášeň pro Boží svrchovanost a slávu, jejich manželství nebude Bohu přinášet slávu.

A tato vášeň pro Boží svrchovanost a slávu v srdcích manželů nebude, dokud Boha nepoznají v jeho rozličné slávě. A jeho rozličnou slávu nepoznají, jestliže kazatelé a učitelé o něm nebudou hovořit neúnavně, ustavičně, hluboce, biblicky, věrně, jasně, důkladně a vášnivě. Manželství žité k Boží slávě je ovocem sborů, které jsou na Boží slávu zaměřené. 

A tak znovu opakuji, pokud chceme, aby manželství oslavilo pravdu, hodnotu, krásu a velikost Boha, musíme méně vyučovat a kázat o manželství a více o Bohu. Ne, že bychom o manželství kázali příliš, ale kážeme málo o Bohu. Bůh ve své nádheře zkrátka není pro většinu lidí středobodem života. Není sluncem, okolo kterého obíhají po své oběžné dráze všechny planety našeho všedního života způsobem, jaký Bůh určil. Spíše se podobá měsíci, který dorůstá a couvá, aniž byste si toho celé noci povšimli. 

Většina lidí Boha upozaďuje a přenechává jeho místo sto jiným dobrým věcem. Očekávat, že jejich manželství může být žito k jeho slávě na základě vyučování o dynamice vztahů, je jako očekávat, že svým okem blíže uvidíme hvězdy, aniž bychom se dívali na oblohu v noci a pořídili si teleskop.

Jak žít v manželství k Boží slávě 

Poznání, radost z Boha a cenění si jeho slávy nade vše, včetně vaší choti, je klíčem k životu v manželství k Boží slávě. V manželství a ve všech ostatních vztazích platí: Bůh je v nás nejvíce oslaven, když své největší potěšení máme v něm.

To je klíč k odemknutí tisíce dveří. Potěšení v Bohu nade všechny pozemské věci, včetně vašeho manželského protějšku, zdraví a vlastního života (Žalm 63:4: „tvé milosrdenství je lepší než život“) je zdrojem trpělivosti, bez něhož manželé nemohou milovat jako Kristus a manželky se nemohou podřizovat jako Kristova nevěsta, církev. Efeským 5:22–25 jasně ukazuje, že manželé mají ve svém vedení a lásce napodobovat Krista, a manželky se mají podřizovat a milovat na základě podřízenosti církve, za níž položil svůj život. Oba tyto skutky lásky, které se vzájemně doplňují – vedení a podřizování – nemohou přetrvat k Boží slávě, jestliže naše největší potěšení nebude v tom, čím vším je pro nás Bůh v Kristu. 

Dva způsoby, jak manželství odráží Boží slávu

Dovolte mi vyjádřit to jinými slovy. Existují dva způsoby, jak manželství může odrážet světlo Boží slávy: 

První z nich se týká struktury manželství, kdy oba manželé naplňují role, které jim Bůh svěřil – muž jako vedoucí podobný Kristu, žena jako podporovatelka a následovnice tohoto vedení. Když jsou tyto role uplatňované v praxi, světu je zjevována sláva Boží lásky a moudrosti v Kristu. 

Ale je tady ještě hlubší a zásadnější způsob, jak odrážet Boží slávu vytrvalým naplňováním těchto rolí způsobem, který Bůh ustanovil. Jedná se o moc a motivaci vytrvat v sebezapření a umírat sobě samému každý den, měsíc a rok v lásce vůči nedokonalému manželovi a nedokonalé manželce. To je však možné jen tehdy, je-li naše největší potěšení v Bohu, které nás naplňuje nadějí a upevňuje naši duši. Nemyslím si, že naše láska k manželkám nebo jejich láska k nám oslaví Boha, jestliže nevychází ze srdce, které se těší více z Boha než z manželství. 

Manželství bude zachováno a formováno k Boží slávě tehdy, když pro nás bude Boží sláva vzácnější než manželství. Spolu s apoštolem Pavlem můžeme vyznat (Filipským 3:8): „A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána“ — pokud jsme toto schopni říct o manželství, o našem manželovi nebo naší manželce – pak bude naše manželství přinášet Bohu slávu. 

Převzato z třetí kapitoly knihy Building Strong Families (Crossway, 2002)

Autor: John Piper

Tento článek vznikl ve spolupráci s DesiringGod.